Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Ve třídě se ptá učitelka žáků: „Jestlipak víte, který velký muž se narodil v našem městě?“ „Myslím, že žádný. Pokud vím, tak u nás se rodí jen samé malé děti.“