Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Tři přátelé zašli společně do kavárny. „Co si pánové objednají?“ ptá se číšník. „Já bych si dal čaj ve skle,“ povídá první. I druhý se rozhodne pro čaj. „Já si dám také čaj,“ říká třetí. Hned ovšem dodává: „Ale doufám, že máte čisté sklenice.“ Za chvíli nese vrchní tři čaje: „Který z pánů si přál to čisté sklo?“