Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
„Vidíš támhletoho chlapa? Vystupoval v cirkusu a říkali mu Neohrožený Joe, protože jeho nejlepší číslo bylo strčit lvovi do tlamy ruku.“ „Říkali… A jak mu říkají teď?“ „Jednoruký Joe.“