Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
„Jaké chcete dát tomuto dítěti jméno?“ zeptal se pan farář na začátku křestního obřadu rodičů. „Tygr,“ odpověděli rodiče. „Tygr?“ podivil se pan farář. „To se snad pro dítě nehodí.“ „A papež si může dát jméno Lev?“ nedali se rodiče.