Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Cyklista se v noci řítí dolů kopcem, bez světel. Uprostřed kopce stojí policejní hlídka a jakmile spatří cyklistu, hned na něj spustí: „Stůjte! Nemáte světla!“ Cyklista: „Z cesty! Nemám ani brzdy!“