Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
„Když rohlík rozpůlíme, co budeme mít?“ „Dvě poloviny.“ „Když ty dvě poloviny rozpůlíme, co získáme?“ „Čtyři čtvrtiny.“ „Co získáme po rozpůlení všech čtvrtin?“ „Osm osmin.“ „A po rozpůlení všech osmin získáme...“ „Strouhanku.“