Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Uklízečka při výslechu: „Proč jste neutekla, když na vás ten zloděj mířil zbraní?“ „Protože za mnou byl on, vlevo a vpravo zdi a vepředu jsem měla už vytřeno.“