Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Hádali se v hospodě dva sedláci, kdo z nich má lepší a větší kapustu. Když byli v nejlepším, vyběhl jeden ven a za chvíli se vrátil s hlávkou kapusty. Když ji viděl ten druhý, rozchechtal se. „Takovou mizeru – že se nestydíš ji sem nosit!“ „Tu jsem vytrhl na tvé zahrádce!“