Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Čerstvý absolvent hledá místo u podnikatele: „A kolik by byl můj plat?“ „Teď pět tisíc a později deset tisíc.“ „Deset tisíc? To by šlo. Tak já přijdu později.“