Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Jeden motorista dostal smyk na obrovské zamrzlé kaluži. Vylítl z cesty a uvízl v obrovské závěji. Nakonec zaplatil okolojedoucímu traktoristovi slušnou sumu, o kterou si řekl. Když už byl ze závěje venku, začal remcat: „Při takovém náledí bych čekal, že budete tahat auta ze závěje ve dne v noci.“ „Jen ve dne, celý den to nejde. V noci tudy vozím vodu na tu kaluž.“