Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Soudce jen stěží uklidnil přítomné v soudní síni. Napomíná je: „Další osoba, která naruší průběh přelíčení, bude muset odejít domů!“ Na to obviněný: „Hurá!“