Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Byli dopadeni dva zloději, kteří po dlouhá léta úspěšně pracovali společně. „Za jakých okolností jste se seznámili?“ ptá se vyšetřující. „V autobuse… Já mu ukradl hodinky a on mně peněženku.“