Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Od očního lékaře odešel právě pacient. Sestřička se udiveně obrátila k doktorovi. „Proč jste mu zakázal hrát na bicí? Co to má společného se šedým zákalem?“ „Nic. Ale on bydlí vedle mne a každý den cvičí.“