Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Manželka peče štrůdl a než ho vloží na pekáč do trouby, odřízne oba konce. Manžel se ptá, proč to dělá. „Takhle jsem se to naučila od maminky,“ odpoví mu manželka. Když pak jedou navštívit manželčiny rodiče, manžel si všimne, že tchýně také odřezává konce štrůdlu. Zeptá se tedy proč. Tchýně mu odpoví: „Protože mám malý plech!“