Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
V parku sedí pán a čte si noviny. Vedle něj sedí pes a něco si zapisuje do sešitku. Kolemjdoucí se zastaví a říká: „No to je ohromné! Ten váš pes by z fleku mohl být hvězdou v Hollywoodu.“ „Já mu to říkám pořád, ale on furt že ne, že chce být účetní.“