Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Na policii řinčí telefon. „Volám od Nováků. Prosím vás, okamžitě sem někoho pošlete. Právě vlezla do bytu kočka!“ „Nedělejte si z nás legraci!“ „Musíte sem někoho poslat. U telefonu Novákovic papoušek!“