Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
„Jak to, že jsi zase dostal z matematiky pětku?“ rozčiluje se otec. „Měl jsem vypočítat rovnici o jedné neznámé.“ „No a?“ „Vypočítal jsem ji s dvěma známými.“ „To jde?“ „No, s dvěma známými spolužačkami.“