Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Máma ukazuje svému synovi, jak si zapnout zip u kabátu. „Tajemství je v tom,“ říká, „že ta levá část dole musí zapadnout do té pravé předtím, než vyjedeš zipem nahoru.“ Chlapeček se na ni zmateně podívá: „A proč to musí být tajemství?“