Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Potkají se dvě dámy. Jedna z nich má s sebou malinkého pejska. „Ten je krásný,“ obdivuje ho druhá dáma. „A co stojí?“ „Já nevím, proč si ten ňouma nesedne.“