Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Parník na širém moři. Najednou přiběhne ke kapitánovi zoufalý námořník. „Pane, došly nám zásoby uhlí, nemáme čím přiložit pod kotel, loď zastavuje!“ Kapitán zůstal klidný: „Klid, mládenci, do přístavu je to už jen kousek. Všichni skočte do vody a tlačte.“