Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Malý kluk, celý pobledlý, přijde do lékárny: „Máte nějaké prášky proti bolesti?“ „A co tě bolí, chlapečku?“ „Zatím ještě nic, ale tatínek si právě prohlíží moje vysvědčení.“