Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Mladá žákyně autoškoly zastavila před křižovatkou a vystoupila z auta. Instruktor žasne: „Co to děláte?“ „Jdu se podívat za roh, jestli něco nejede...“