Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Dva miliardáři spolu tráví klidné odpoledne ve městě. Vejdou do prodejny automobilů a jeden z nich si vybere nádherný mercedes. Už už vytahuje zlatou kreditku, když ten druhý křičí: „Ne, ne, to auto platím já! Tys přece platil zmrzlinu!“