Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
„Pane, kolik chcete za toho psa?“ „Deset tisíc.“ „To je dost.“ „Ale je to perfektní hlídač!“ „No jo – hlídač. Ale když vám za něj dám dva tisíce, nic mi nezbude. Co mi pak bude hlídat?“