Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Tatínek šel s Pepíčkem na procházku do přírody. „Vidíš, Pepíčku,“ povídá mu na kraji lesa, „tady všude bývalo před mnoha tisíci lety moře.“ „Já vím, tati,“ přisvědčil Pepíček, “proto je tu všude kolem tolik krabiček od sardinek!“