Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Šťára v baru. Několik výstřelů, zmatek a rozčilený velitel si zavolá seržanta: „Neřekl jsem vám, že máte dát střežit všechny vchody?“ „Ale jo, my je střežili. Oni snad museli utýct východem nebo co?“