Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Šéf automobilky přijde k novému zaměstnanci a říká: „Vezměte si koště a trochu tady zameťte.“ „No dovolte,“ ohradí se zaměstnanec, „já mám univerzitu!“ „Ach tak. Pojďte tedy, já vám ukážu, jak se to dělá.“