Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Ptá se učitelka dětí ve škole: „Věděl by někdo z vás, kdo je nejbohatší člověk na světě?“ Jeden z žáků: „Prosím, Dana!“ „A proč zrovna Dana?“ „Protože u nás všichni musí platit daně!“