Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Maminka se podívala Pepíkovi do žákovky: „No, to je hrůza!“ Tatínek na to: „Co zas vyvedl?“ „Nevyvedl nic, ale dostal pětku ve škole.“ „A copak zase nevěděl?“ „Nevěděl, kde je Afrika.“ „Afrika?“ říká tatínek. „To musí být blízko, protože k nám do práce jezdí černoch na kole.“