Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Velitel povídá vojákům: „Vojáci! Zítra se bude konat vojenská přehlídka. Jestli bude ráno pršet, bude se konat odpoledne. Když ale bude pršet odpoledne, bude se konat ráno!“