Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
„A za co vy jste ve vězení?“ seznamují se dva trestanci. „Já tu jsem za kouření.“ „Za kouření? To přece není trestné.“ „Ale člověk po něm kašle. No a já jsem se rozkašlal, hlídač se probudil...“