Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Na výletě vedoucí zájezdu: „Tady ten hrad je starý šest set let a tři roky.“ „A jak to víte tak přesně?“ ptají se obdivně ostatní. „Tady v průvodci píšou, že hrad je starý šest set let, jenže ta brožurka vyšla už před třemi roky!“