Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Zvířátka mají sněm. Předsedající sova povídá: „Nedá se nic dělat, ale jedno zelené zvíře musí z lesa pryč!“ Z pod lopuchu vyleze žába a povídá: „Chudák krokodýl.“