Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Turistka obdivuje indiánův náhrdelník. „Z čeho to je?“ ptá se. „Z krokodýlích zubů,“ povídá indián. „Určitě pro vás mají stejnou cenu, jako pro nás perly,“ říká nadšeně turistka. „Tak to zas ne!“ indián na to. „Škebli dokáže otevřít kdekdo.“