Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Při společenském večírku se chlubí dámě jeden plukovník: „Můj praděd bojoval s Garibaldim, můj děda bojoval v první světové válce, můj otec ve druhé a já jsem bojoval v Indočíně.