Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
„Určitě si tenhle kabát kupte. Je to poslední výkřik módy,“ přesvědčuje prodavačka zákaznici. „To nemohu. Obávám se, že by to byl také poslední výkřik mého manžela.“