Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Paní učitelka jde s třídou na vlastivědnou procházku lesem. Tu uvidí ohryzaný stromek a ptá se: „Můžete mi říci, kdo tohle udělal?“ „To my ne, to byl určitě někdo z béčka.“