Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Jede řidič začátečník jednosměrnou ulicí a proti němu řada aut. Zastaví ho policista: „Kam to, člověče, jedete?“ „Já nevím, říká vyděšený řidič, ale určitě jedu pozdě, protože všichni ostatní se už vracejí.“