Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Pepíček se s tatínkem vrátil z automobilové vyjížďky. Maminka ho doma přivítala slovy: „Tak jaké to bylo, líbilo se ti to?“ „Bylo to báječné,“ rozzářil se Pepíček, „předjeli jsme devět blbečků, pět nedouků, dvě střeva nevycválaná, tři mišuge a dva analfabety…“