Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Ředitel věznice před nastoupenými novými vězni drží řeč: „Ve vězení jsou různé dílny, každý z vás má možnost vybrat si takové řemeslo, které ovládá. Nebo se může novému řemeslu vyučit.“ „To je bezvadné, pane řediteli,“ hlásí se jeden z odsouzených, „já bych chtěl dělat obchodního cestujícího!“