Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Matka připravuje lívance pro své dva syny, Tomáše a Matouše. Chlapci se začnou hádat, kdo dostane první lívanec, a matka využije příležitosti k morálnímu ponaučení. „Kluci, kdyby tady seděl Ježíš, jistě by řekl: Ať si první lívanec vezme můj bratr, já mohu počkat.“ Tomáš se ihned otočí na mladšího bratra a prohlásí: „Matouši, ty budeš Ježíš!“