Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Z kasina v Monte Carlu vycházejí dva muži. Jeden v trenýrkách a druhý zcela nahý. Nahý povídá tomu druhému: „Já tě obdivuji. Vždycky víš, kdy přestat.“