Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Kolem muže zraněného při autonehodě se seběhlo několik lidí, nejvíce se k němu sklání žena středních let. Přichází starší muž, ženu odstrčí a praví: „Jsem plukovník v záloze a mám kurz první pomoci.“ Žena chvíli sleduje mužovo prapodivné počínání a pak praví: „Až dospějete k závěru, že je vhodné zavolat lékaře, tak už jsem tady.“