Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
„Pamatujte si, že žádná věta nezačíná tečkou,“ poučuje žáky učitelka. „Vážně? Tak to mají v naší učebnici chybu. Píše se tam: Tečka je interpunkční znaménko.“