Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
„Mám teď novou práci, imituji červy,“ svěřoval se Jim příteli Tomovi. „Červí imitátor?“ podivil se Tom. „Jaké to má být povolání?“ „Já,“ vysvětloval Jim svému příteli, „navrtávám dírky do nábytku pro obchodníka se starožitnostmi.“