Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Při vojenských manévrech chce řidič automobilu přejet přes most, ale voják, který tam stojí, tvrdí, že most je úplně zničený. Řidič se tedy ptá vojáka, co je to za hloupost, když most je zcela v pořádku. „Promiňte, pane, nemohu vám odpovědět, jsem už dvě hodiny mrtev.“