Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
V jídelním voze mezinárodního rychlíku si cestující objednává uzené se zelím a knedlíky. „Litujeme, pane. Od té doby co je tato trať elektrifikovaná, uzené nepodáváme.“