Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Dvě myšky chytily slona a chystají se ho sežrat. První říká: „Počkej, skočím pro hořčici.“ Za chvíli se vrátí, druhá myš sedí sama a hořekuje: „Já nešťastná jsem ho neuhlídala, utekl.“ Na to první: „Nekecej, ještě přežvykuješ!“