Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
„Sire, přišel dopis od radního Weisse. Píše, že chce přes bažinu za vaším domem postavit silnici. Mám poslat odmítavou odpověď?“ „Nikoli, Jean, to by nepomohlo a trvalo by to moc dlouho, než by se celá záležitost vyřešila. Napište mu, že souhlasím, ale musí si tu cestu přijít zítra vykrokovat.“