Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Eskymák vyhrál v soutěži auto. Po roce se ho ptají, jak je s ním spokojený. „Je to výborné. V kabině je teploučko, světla svítí daleko, sedadla jsou pohodlná. Jenom tažní psi se brzy unaví.“